Vnitrozemská plavba dnes

VNITROZEMSKÁ PLAVBA VE SVĚTĚ: V dnešní době podíl vnitrozemské dopravy na celkové vodní dopravě poněkud poklesl, protože na některých vodních cestách byla prakticky úplně nahrazena čím dále většími a rychlejšími námořními loděmi. V minulosti byl význam vnitrozemské dopravy hlavně v urychlení dopravy a bezpečnější plavbě. Jako příklad může sloužit 250 km dlouhý Canal du Midi v jižní Francii, který byl postaven v 17. století. Spojoval řeku Garonne se Středozemním mořem a umožňoval tak plavbu z Atlantického oceánu do Středozemního moře bez nutnosti obeplouvat Španělsko a Portugalsko, což v té době zabralo téměř měsíc času a lodi navíc hrozilo přepadení piráty či ztroskotání. V dnešní době jsou ovšem lodě tak rychlé, že plavbu kolem Iberského poloostrova zvládnou rychleji než proplutí složitým systémem plavebních komor, ani nemluvě o tom, že rozměry dnešních nákladních lodí daleko převyšují možnosti uměle vytvořených kanálů. Tyto kanály, které již přestaly sloužit nákladní dopravě, jsou ovšem vyhledávaným místem pro rekreační vnitrozemskou plavbu, která - na rozdíl od plavby nákladní - se v posledních letech bouřlivě rozvíjí. Stále však existují významné vnitrozemské plavební cesty používané pro nákladní plavbu (například kanál v jihovýchodním Německu, který spojuje Rýn s Dunajem - Rhine-Main-Danube Canal nebo kanál mezi řekami Ruhr a Rýn - Rhine-Herne Canal.
 
VNITROZEMSKÁ PLAVBA V ČR: Rozvoj infrastruktury vodní dopravy v ČR zajišťuje svým působením Ředitelství vodních cest (investor), nadřízeným orgánem mu je Ministerstvo dopravy a spojů ČR. Některé investice jsou zajišťovány přímo správci vodní cesty, tj. podniky Povodí.
Také v ČR dochází k rozvoji rekreační charterové plavby. Mezi nejnavštěvovanější oblasti patří Slapská kaskáda, Lipno, nádrž Orlík a Vltava v Praze a okolí. Velký rozkvět zaznamenal také Baťův kanál. Bohužel síť řek a umělých kanálů v ČR je velmi malá a tak i nabídka plaveb a doprovodných služeb je zatím dost omezená.